Pomocné definice

Reálná čísla

  • Množinu reálných čísel chápeme jako těleso
  • Je vybaveno úplným uspořádáním - každé dva prvky jsou porovnatelné, lze je všechny seřadit
  • Splňuje Axiom úplnosti - množina nemá díry, způsob jak odlišit reálná čísla () od racionálních ()

Rozšířená reálná osa

Rozšířená reálná osa
"Úsečka, kde na koncích jsou body a "

#definice Rozšířená reálná osa

Množinu nazýváme rozšířenou reálnou osou,
značíme jako s pruhem, tedy

  • Každý prvek množiny je buď reálné číslo, nebo jeden ze symbolů
  • Jedná se o nedělitelné symboly, tedy pouze a , nikoli jen

Okolí bodu

#definice Okolí bodu

Nechť a

Otevřený interval nazýváme -okolím bodu , značíme
(někdy nazýváme oboustranné okolí)

#definice Pravé a levé okolí bodu

Nechť a

Polouzavřený interval nazýváme pravým -okolím bodu , značíme
Polouzavřený interval nazýváme levým -okolím bodu , značíme
(někdy nazýváme jednostranné okolí)

#definice Okolí bodů +Infty a -Infty

Nechť

Otevřený interval nazýváme okolím bodu , značíme
Otevřený interval nazýváme okolím bodu , značíme

Hromadný bod

#definice Hromadný bod (množiny)

Bod nazýváme hromadným bodem množiny ,
právě když v každém okolí (i libovolně malém!) bodu leží nějaký prvek množiny různý od .

#definice Hromadný bod posloupnosti

Bod nazýváme hromadný bodem posloupnosti ,
právě když v každém okolí bodu leží nekonečně mnoho členů posloupnosti .

Reálná funkce

#definice Reálná funkce

Mějme a neprázdnou množinu.

Zobrazení množiny do množiny , tj. symbolicky nazýváme reálnou funkcí.

  • Definiční obor
  • Obor hodnot
  • Pokud (tedy ), mluvíme o reálné funkci reálné proměnné

Vlastnosti reálné funkce

  • Omezená: Má omezený , tedy

  • Konstantní: Všechny hodnoty stejné, tedy

  • Monotonní: Klesající / rostoucí (připouštíme i rovnost)

  • Ryze monotonní: Ostře rostoucí / ostře klesající

  • Sudá: Symetrický vůči počátku, kde platí (zrcadlově dle osy )

  • Lichá: Symetrický vůči počátku, kde platí (zrcadlově dle osy 1. a 3. kvadrantu)

  • Periodická: Opakuje se s periodou , tedy

  • Prostá (injektivní), právě když pro každá z rovnosti plyne rovnost

  • Na (surjektivní), právě když

  • Vzájemně jednoznačná (bijektivní), právě když je prostá i na současně

Reálná číselná posloupnost

#definice Reálná číselná posloupnost

Zobrazení množiny do množiny nazýváme reálná číselná posloupnost, zkráceně posloupnost.

  • -tý člen posloupnosti , tedy funkční hodnotu , označujeme
  • samotné označujeme jako index posloupnosti
  • Že je posloupnost zapisujeme symbolicky jako
  • Podobné vlastnosti jako u funkcí: (ostře) rostoucí/klesající, (ryze) monotonní, konstantní, omezená
#definice Vybraná posloupnost (podposloupnost)

Nechť je libovolná posloupnost a je ostře rostoucí posloupnost přirozených čísel.

Pak posloupnost nazýváme vybranou posloupností z posloupnosti

  • je vlastně jen posloupnost indexů, které vybíráme z původní

Limita posloupnosti

#definice Limita posloupnosti

Posloupnost má limitu ,

právě když pro každé okolí bodu existuje (zarážka, index) takové,
že pro libovolné přirozené (tedy od zarážky dál) je .

Symbolicky zapisujeme různými způsoby

  • Tedy posloupnost má limitu , právě když v každém okolí bodu leží všechny členy posloupnosti až na konečný počet výjimek
Symbolicky

Podmínku v definici bychom symbolicky vyjádřili jako

Limita reálné funkce + spojitost

#definice Limita funkce

Mějme

Funkce má v bodě limitu rovnou ,

právě když pro každé okolí bodu existuje okolí bodu (místo zarážky u limity posloupnosti) takové,
že pokud a , pak .

Symbolicky zapisujeme různými způsoby

Symbolicky

Podmínku v definici bychom symbolicky vyjádřili jako

"Hromadnost" bodu v definici zaručuje, že v množině je vždy nějaký prvek různý od (je neprázdná)

Jednostranná limita funkce

Limita zúžení funkce na množinu (zprava), či (zleva)

Spojitost reálné funkce

#definice Spojitost funkce

Nechť je reálná funkce reálné proměnné a bod

Řekneme, že funkce je:

  • spojitá v bodě , právě když
  • spojitá v bodě zprava, právě když
  • spojitá v bodě zleva, právě když
  • spojitá na intervalu , právě když ( zúženo na ) je spojitá v každém bodě intervalu
  • spojitá, právě když je spojitá v každém bodě svého definičního oboru.

Nástroje pro výpočet limit

A známé limity: Známé limity

Asymptotické chování

Pro funkce

Mějme

  • dvě funkce
  • bod takový, že je hromadným bodem množiny
  • a existuje okolí splňující (tedy definiční obory obou funkcí jsou blízko -čka stejné)

Potom řekneme, že funkce je:

  • asymptoticky shora omezená funkcí pro jdoucí k , symbolicky právě když
  • shora striktně omezená ... symbolicky ...
  • zdola omezená ... symbolicky ...
  • zdola striktně omezená ... symbolicky ...
  • stejného řádu ... symbolicky ... (kombinuje odhad pomocí a )
  • asymptoticky ekvivalentní ... symbolicky ...

Vztah limit a asymptotických odhadů funkcí

#veta Vztah limity a asymptotických odhadů O a o

Mějme

Dále předpokládejme, že:

  • bod je hromadným bodem množiny i (kopírujeme požadavky z definic malé/velké O)
  • existuje okolí bodu takové, že (kopírujeme požadavky z definic malé/velké O)
  • pro platí nerovnost (zde navíc, nelze dělit nulou)

Potom platí následující implikace a ekvivalence:

Pro posloupnosti

Myšlenka je stejná, jen okolí lze nahradit zarážkou (indexem) , následovně:

#definice Asymptotické vztahy O,o posloupností

Symbolicky

Vztah limit a asymptotických odhadů posloupností

#tvrzeni Vztah limity a asymptotických odhadů Omega, omega, Theta

Mějme posloupnosti a .
Dále předpokládejme, že všechny členy jsou nenulové.
Potom platí:


Vytvořeno: 27. 5. 2026, 11:58
Poslední aktualizace: 9. 6. 2026, 12:18